Na krásu do krasu (Moravského)

Slova krásný a kras nevycházejí ze společného indoevropského kořene náhodou. Že je Moravský kras plný krás jsme se přesvědčili společně se třetí, čtvrtou a pátou třídou.

Podívali jsme se do Sloupsko-šošůvských jeskyní plných nádherných krápníků, někteří dokonce potkali i netopýra. S údivem jsme stáli na dně propasti Macocha, do které jsme se následně dívali i z výšky (naštěstí opravdu jen dívali 😊). Na lodičkách jsme propluli průzračnou říčkou Punkvou, kde jsme si i zazpívali. Akustika je tam opravdu skvělá. Abychom nebyli stále jen dole v jeskyních, v lanovém parku jsme vylezli naopak o cosi výš, někteří i několikrát. Zvládli jsme krátkou šestikilometrovou túrku po okolních lánech a hájích, aby se nám dobře spalo. Nicméně večer byly unavené hlavně paní učitelky, děti sršely elánem a užívaly si společně strávené chvíle.

Výlet jsme završili návštěvou bývalého kaolinového lomu Seč u Rudice, kam se původně únavou už skoro nikomu nechtělo. Nakonec byli všichni od bahna, hlíny, nebo mokří, ale naprosto spokojení. Dokonce zazněla i krásná věta: ,, Paní učitelko, já nepotřebuju jet k moři, už chci jezdit jenom sem! “